Taktika půl zdraví
Později se však dostanete do fáze, kdy je třeba koordinovat několik akcí naráz nebo kdy bude zapotřebí získat lepší přehled o situaci. V tu chvíli přijde šance taktické obrazovky ukázat, co umí, a vy brzy zjistíte, že jde o docela inteligentní a užitečný nástroj. Hra se v tuto chvíli asi nejvíce připodobní Commandos, protože vás coby nezúčastněného pozorovatele přenese nad bojiště, ovšem s tím rozdílem, že vidíte pouze ty nepřátele, kteří jsou v zorném poli vašeho týmu. Vojákům na 3D mapě rozdáváte úkoly pomocí jednotlivých waypointů/příkazů, u nichž se zobrazí postoj, druh pohybu a mód, kterým mají k danému cíli doputovat, přičemž hra sama si dokáže vybrat optimální trasu i v případě, že pošlete vojáka přes polovinu lokace. Mile nás například překvapil voják, jehož jsme kamsi přesouvali s nastaveným agresivním chováním, když tu jej ze zadu přepadl nepřítel. Náš svěřenec se okamžitě otočil a fašistu zlikvidoval, aniž by se přitom přestal pohybovat ke svému původnímu cíli. Na druhou stranu voják vykukující zpoza písečné duny tak akorát, abychom s ním mohli nepozorovaně ostřelovat nepřítele, se v taktickém módu vyšplhal až nahoru, čímž se jednak odkryl nepřátelské palbě, ale také nedokázal včas odstranit nepřítele, jenž běžel spustit poplach. Smutné je, že nikdy přesně nevíte, kam se vaši vojáci dívají a co všechno vidí, netušíte, zda o vás nepřítel ví (klasické výseče zorných polí jsou zobrazeny jen na mapě celé lokace) a utajeno vám zůstane i to, jestli váš voják může útočit hned, nebo se k nepříteli bude ještě přibližovat. Taktická obrazovka má prostě povícero chybek i specifik a chvíli potrvá, než si na ni zvyknete. Nic se ale nevyrovná tomu pocitu, když se vám podaří zkombinovat postup všech vojáků a završit jej bezchybným splněním úkolu.
S kvérem křížem krážem
Těch 22 pestrých misí, které hra celkem obsahuje, je rozděleno do několika kampaní, jež vás zavedou do zasněženého Norska, zapotíte se na rozpáleném severoafrickém písku, zatímco nad hlavami vám bude svištět olovo Rommelových Afrika Korps, podíváte se do tropické Barmy, z níž se vrátíte do klimaticky přátelštějšího Rakouska, Francie a nakonec i do naší malé zemičky, pivem a trním oplývající. Ač hra není extrémně obtížná a mise nejsou přehnaně dlouhé, i na tu nejnižší obtížnost se snad v každé lokaci dostanete do fáze, kterou budete muset několikrát opakovat. Problémem překvapivě nejsou precizně se kryjící vojáci, jež vám neponechají ani píď volné země k nepozorovanému průniku. Nejnáročnější většinou bývají souboje s tanky, které vás svým kulometem s přehledem rozsekají na kousky. A když kulomet nestačí, mají bohatí tankisté z Reichu v záloze připraven kanón, který neváhají použít ani proti osamocenému pěšákovi. Za každou úspěšně splněnou misi vás hra odmění vyznamenáním nebo povýšením, což je poněkud nelogické s přihlédnutím k faktu, že během kampaně se nacházíte na nepřátelském území a mezi misemi si nemůžete ani doplňovat zbraně a munici, ani nahrazovat padlé členy novými dychtivými sebevrahy (i když vzhledem k tomu, že se vaši vojáci během hry pomalu vylepšují, věříme, že je nenecháte jen tak někde ležet a budete ten jeden jediný slot k ukládání hry trápit tak dlouho, dokud misi nedokončíte beze ztrát). Trošinku nešikovné je vybavování vojáků, při němž nelze jednotlivé předměty vyměňovat přímo, ale vždy si je musíte uložit do imaginárního skladu. A co všechno v arzenálu najdete? Pět druhů pistolí, osm pušek, šest automatů, čtyři kulomety a dvě protitankové zbraně, mezi nimiž figurují jména jako Colt 1911, Parabellum, Tokarev, Enfield, Karabiner, M1 Garand, Mosin-Nagant, MP-40, Thompson, Sten gun či Panzerfaust. K tomu připočtěte nože, granáty, miny, různé trhaviny a také těžké zbraně připevněné na pevných palebných pozicích či na některém z pětadvaceti vozidel a letounů, do nichž vás hra nezřídka posadí. Pak stačí usednout za volant, ostatním postavám přiřadit místa u zbraní, a z obyčejného džípu je rázem kulometné hnízdo.
Mise splněna
Hidden & Dangerous 2 běží na enginu LS3D použitém v gangsterském eposu Mafia, s níž mají nepopiratelný vizuálně příbuzenský vztah. Znamená to tedy, že na vás čekají propracované modely, které se v případě vojáků po smrti chovají jako hadrové panenky, precizní textury, mezi nimiž opět vévodí obličeje, a množství detailů, jako jsou stopy v blátě, rozšlapaná krev nebo helma, kterou vám z hlavy srazí odražená kulka. Trochu však zamrzí chybky v realističnosti, umělé inteligenci a vlastně i v jinak opěvované grafice. Je skvělé, že unesete pouze dvě velké střelné zbraně – jednu v rukou a jednu na rameni. Je v pořádku, že s kulometem nemůžete ve stoje zalícit. Poněkud zvláštní ovšem je, že nemůžete zastřelit pilota skrz skleněný kokpit stíhačky, že bedny na nepřátelském území obsahují jakési anonymní krabičky, jež vám doplní munici přesně do té zbraně, kterou máte právě v ruce, ať už je to výrobek kterékoliv provenience. Je podezřelé, že tank plýtvá municí na pěchotu, ovšem ještě podezřelejší je, že ona pěchota schovaná za nizounkou zídkou přečká výbuch tankového granátu bez sebemenší újmy. Trochu hloupě působí nákladní auto, kterému hra jaksi pozapomněla dokreslit stín, nebo vrata bez ostychu se otevírající dovnitř přes postavu hráče. A také je škoda, že nemůžete (ať už v převleku či bez něj) nepřítele omráčit a sebrat mu uniformu.
Jak sami vidíte, Hidden & Dangerous 2 rozhodně nejsou bez chyb, ovšem těch několik nepodstatných nedostatků hra bohatě vyvažuje skvělou hratelností a úžasnou atmosférou, na níž má svůj podíl i hudební doprovod. Kromě toho máte možnost vychutnat si vše kompletně v mateřštině včetně povedeného dabingu, takže se nemohou vymlouvat ani zavilí neangličtináři. Nechat si ujít takovouto pecku je téměř na polní soud a kulku.
Konec hlášení.
